|
|
Získávání víceúrovňových asociačních pravidel
Nguyenová, Thanh Lam ; Burget, Radek (oponent) ; Bartík, Vladimír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá získáváním víceúrovňových asociačních pravidel. Cílem této práce je zaměřit se na dostupné algoritmy pro získávání víceúrovňových asociačních pravidel a implementovat aplikaci s grafickým uživatelským rozhraním, která bude demonstrovat funkčnost těchto algoritmů. Zvoleno bylo pět algoritmů založených na algoritmu Apriori. Pomocí aplikace byly provedeny experimenty s jednotlivými algoritmy a na závěr byly výsledky experimentů porovnány a zhodnoceny.
|
|
|
Adaptace rozpoznávače řeči na datech bez přepisu
Švec, Ján ; Karafiát, Martin (oponent) ; Schwarz, Petr (vedoucí práce)
Cílem práce je vytvořit a otestovat techniky pro adaptaci rozpoznávače řeči na audionahrávkach bez slovního přepisu. Nejprve připravíme data pro trenovaní rozpoznavače řeči a natrénujeme počáteční systém. Tímto rozpoznavačem přepišeme neznáma data a zaměříme se na experimentování s výběrem kvalitních adaptačních dat na základě míry kvality přepisu. Systém na nově vytvořené sadě přetrénujeme a vyhodnotíme úspešnost. Dále experimentujeme s množstvím adaptačních dat.
|
|
|
Žiju tarot
Oplatková, Hana ; Vondřejcová, Silvie (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Osobní balíček karet vytvořený na základě půlročního průzkumu a dokumentací denních prožitků. Balíček obsahuje 49 karet a je inspirován sadou 78 tarotových karet. Textový obsah – rub karty byl vytvořen podle deníkových záznamů. Líc karty byl vybrán jako reprezentace dějů obvykle se odehrávající v dny, kdy daná denní karta vycházela.
|
|
|
Klasifikace webových stránek
Kolář, Roman ; Burget, Radek (oponent) ; Bartík, Vladimír (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou automatické klasifikace webových stránek s využitím asociačního klasifikátoru. Je představena klasifikace, jakožto jeden z oborů dolování znalostí z databází; zvláštní prostor je věnován klasifikaci textových dat. Jsou diskutovány různé metody klasifikace textových dokumentů se zdůrazněním výhod klasifikátorů využívajících pro rozhodování asociační pravidla. Cílem práce je pokusit se přizpůsobit vybranou klasifikační metodu pro relační data a navrhnout systém pro klasifikaci webových stránek podle vizuálních vlastností - rozložení jednotlivých oblastí na stránce, nikoliv podle čistého textového obsahu. K tomu je využitý asociační klasifikátor ARC-BC kombinující výhody známých klasifikačních metod.
|
|
|
Důvěra vybraným politikům v mezinárodním kontextu – podzim 2023
Červenka, Jan
V šetření, které se v období od konce září do začátku prosince 2023 uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu.\n\nNejvyšší podíl důvěry šetření ukázalo u Z. Čaputové (52 %), nejvíce nedůvěřujících bylo u V. Putina (82 %).\n\nOproti jaru roku 2022 vzrostla nedůvěra a případně poklesla důvěra s jedinou výjimkou u všech sledovaných politiků, nejvýrazněji v případě V. Zelenského, E. Macrona, J. Bidena, Z. Čaputové, U. von der Leyenové a O. Scholze.
|
|
|
Důvěra ústavním institucím – podzim 2023
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce září do začátku prosince roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě důvěřovalo 17 % Čechů, prezidentovi 52 %.\n\nPoslanecká sněmovna má důvěru 18 % a Senát 29 % veřejnosti.\n\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (67 %) s obecními zastupitelstvy (62 %).\n\nS politickou situací bylo spokojeno 10 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než dvoutřetinová většina (69 %) veřejnosti.
|
|
|
Důvěra ústavním institucím – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce května do poloviny třetí červencové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě důvěřovalo 25 % Čechů, prezidentovi 58 %.\n\nPoslanecká sněmovna má důvěru 25 % a Senát 36 % veřejnosti.\n\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (65 %) s obecními zastupitelstvy (62 %).\n\nS politickou situací bylo spokojeno 15 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než třípětinová většina (62 %) veřejnosti.
|
|
|
Důvěra ústavním institucím – srpen/září 2023
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce července do poloviny třetí zářijové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě důvěřovalo 25 % Čechů, prezidentovi 58 %.\n\nPoslanecká sněmovna má důvěru 23 % a Senát 33 % veřejnosti.\n\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (66 %) s obecními zastupitelstvy (65 %).\n\nS politickou situací bylo spokojeno 12 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než třípětinová většina (61 %) veřejnosti.
|
|
|
Důvěra vybraným institucím na přelomu let 2022 a 2023
Červenka, Jan
V šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v období od listopadu 2022 do ledna 2023 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), Ústavnímu soudu a České národní bance.\nČeské národní bance důvěřovalo 65 % Čechů, Ústavnímu soudu a veřejnému ochránci práv pak shodně 62 %.\nU všech zkoumaných institucí převládá důvěra nad nedůvěrou.\nV porovnání s posledním srovnatelným šetřením z července 2020, případně z prosince 2019 se důvěra u všech sledovaných institucí zvýšila.
|
|
|
Důvěra vybraným institucím – duben/květen 2023
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v dubnu a v květnu 2023 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ), Bezpečnostní informační službě (BIS), Nejvyššímu státnímu zastupitelství (NSZ) a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).\n\nNejvyšší důvěru mezi institucemi zkoumanými na jaře 2023 vyjádřila česká veřejnost Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (55 %).\n\nNejvyššímu státnímu zastupitelství důvěřovalo 52 % občanů, Bezpečnostní informační službě 51 % a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost 48 %.\n\nU všech zkoumaných institucí převládá důvěra nad nedůvěrou.\n\nV porovnání s posledním srovnatelným šetřením z července 2021 se mírně zvýšila důvěra u NÚKIB, BIS a NSZ.
|
host ::
RSS.